Názory občanů
Dopis od šerkovského rodáka J. Zeleného z Poličky
Již řadu let nejsem stálým obyvatelem obce , přesto mám pocit, že jsem jím nepřestal nikdy být. Při každém svém pobytu se zájmem sleduji dění ve svém okolí a musím říci, že je třeba si vážit práce všech těch lidí, kteří se podíleli a podílí na utváření života a vývoje obce, ale i těch, kteří dbají na povědomí všech občanů o záměrech,plánech, o současném dění, ale i o minulosti obce. Pro mě jako patriota, který je hrdý na příslušnost k obci, je velmi povzbudivé sledovat pravidelné vydávání zpravodaje Šerkovic a tím mít pocit sounáležitosti s obcí a jejími obyvateli.
Život nás zavál do různých míst a končin, já však věřím, že všichni se rádi vracíme, třeba jen ve vzpomínkách, a v hloubi srdce jsme hrdi na svou rodnou ves. Domov je něco, co lze těžko popsat jen několika větami, každý vnímá domov nejenom jako rodiště, ale i jako spojení s rodinou, příbuznými a přáteli. Má nezapomenutelné kouzlo spojene s dětstvím, s prvními školními léty a s dospíváním. Jsem přesvědčen, ža na vztah k rodné obci měla značný vliv i naše jednotřídka do páté třídy, na kterou velmi rád vzpomínám. Tam jsme začali se svými vrstevníky vyrůstat pospolu, a to jak ve škole, tak i při hrách a prvních toulkách v přírodě a blízkém okolí. K tomu pak přistupují vzpomínky na cesty krásnou Oborou do školy na Lomnici. V této době nám však již přibývaly menší povinnosti při pomoci rodičům, a to převážně v zemědělství. S odstupem času i tyto zkušenosti jistě utvářely vztah k naší domovině a připravovalo nás to na odchod do života i mimo domov. Nelze nevzpomenout, že jsme byli velmi dobrým kolektivem, který držel pospolu při různých zábavách i společných akcích, kde nebylo rozdílu mezi ročníky, ale ani mezi jednotlivci, čehož si nyní s odstupem času velice vážím. Tyto vzpomínky jsou pak nejvíce umocňovány krásou naší krajiny a bezprostředním kolorytem Šerkovic, vesnice schované mezi malebnými kopci v kotlině ohraničené krásnými lesy v podhůří Vysočiny.
Tuto malebnost a krásu vnímám více díky své zálibě. Nikdy si neodepřu možnost podívat se na Šerkovice z ptačí perspektivy. Pohled je vždy úchvatný v kteroukoliv roční dobu. Ať už z jižní strany od Lomničky s panoramatem lomnického kostela nebo obráceně, kdy pohledu vévodí Lysá v pozadí s Květnicí, vždy jsou Šerkovice jako " vesnička na dlani".
Není snadné a není možné v krátkosti zaznamenat všechny pohledy, postřehy a vzpomínky. Ale co vím zcela určitě, že Šerkovice pro mě a moji rodinu byly, jsou a budou nejvyhledávanějším místem na světě.
Šerkovský park
Katastr obce Šerkovice směrem od Lomničky podél hlavní komunikace začíná na pravé straně malým parkem, který je už od nepaměti znám mezi občany pod názvem V rybníčkách. Ve spodní části se nachází malé oválné jezírko. Na jeho břehu se tyčí dvě statné smuteční vrby, jejichž větve se téměř dotýkají hladiny. V mírném svahu bývaly tři lavičky, v horní části studánka s čistou pramenitou vodou, která zásobovala jezírko ve spodní části. Tento park sloužil jako zóna klidu a odpočinku již od počátku minulého století. Během posledních let však dost zpustl. Zarostl keři, silné větry ulámaly větve, které trouchnivěly na zemi. Mnoho stromů uschlo. Současně park poznal, co je to vandalismus. Studánku v horní části parku někdo zaházel kamením, stříšku nad ní někdo rozbil, stejně i lavičky, do jezírka naházel smetí včetně pneumatik.
Obecní úřad Šerkovice požádal Myslivecké sdružení Lomnička-Šerkovice, jestli by neudělali brigádu a nepomohli parku navrátit jeho bývalou krásu. Ti prosbě vyslyšeli a dne 24.4.2005 udělali brigádu, které se zúčastnilo téměř 25 členů tohoto sdružení. Zpustošený park změnili k nepoznání. Jezírko vyčistili, suché stromy a keře v celém prostoru parku vyřezali a vše spálili na třech ohních. V horní části renovovali studánku. Tu vyčistili, postavili nad ní novou stříšku, opravili napájení jezírka, do prostoru parku instalovali 3 lavičky. Ten se tímto jediným dnem doslova změnil k nepoznání. Vše díky místnímu mysliveckému sdružení, za což jim nejen Obecní úřad Šerkovice, ale i všichni občané obce vřele děkují.